Jak lze zvýšit efektivitu sociálního pracovníka při práci s lidmi s kombinovaným postižením

zákon 108 V dřívější době práci s lidmi s kombinovaným postižením mohl vykonávat téměř kdokoliv. Důležité bylo to, že tuto práci chtěl dělat, měl pro lidi s postižením pochopení a dostatek empatie. V dnešní době však empatie, radost z práce a vzájemného obohacení však nestačí. Práce s lidmi s postižením šla tak rychle dopředu, že se mnohdy může stát, že člověk bez určitého typu vzdělání může těmto lidem někdy daleko víc uškodit než je posunout o kus dál.

Na problematiku vzdělání sociálního pracovníka upozorňuje i zákon 108/2006 o sociálních službách Sb., ve znění pozdějších předpisů, který za odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka považuje například:

  1. „vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,

  2. vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském nebo magisterském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku a jiné…“

Kromě požadovaného vzdělání, které je už v současné době zakomponováno v legislativě,
a zajišťuje tak řadu kvalifikovaných odborníků je zapotřebí, aby každý sociální pracovník, který pracuje nejen s lidmi s kombinovaným postižením, měl aspoň základní povědomí o daném typu postižení.
O jejich příčinách, vzniku, nejrůznějších kombinací, psychologických zvláštnostech ve struktuře osobnosti apod. Je zapotřebí si uvědomit, že ne každý sociální pracovník má vždy vystudovanou speciální pedagogiku. Má-li být práce sociálního pracovníka s lidmi s postižením efektivní, je vhodné, aby obecné povědomí o této problematice měl či v průběhu své praxe získal.

zákon 108

Efektivita práce sociální pracovníka s lidmi s kombinovaným postižením se nezvyšuje pouze na základě odpovídajícího vzdělání, ale významnou úlohu zde sehrává i samotný postoj, metody
a techniky práce a v neposlední řadě i přistup sociálního pracovníka k těmto lidem a zároveň tak
i k samotné práci.

autor článku: Mgr Kateřina Zouharová

Nahoru